Pozemní cestování rychlostí zvuku? Pro někoho možná sci-fi, pro mě reálná budoucnost

Slyšeli jste už někdy o projektu „hyperloop“? Jedná se o inovativní nápad známého miliardáře Elona Muska. V kostce se jedná o jakousi velkou potrubní poštu, která bude přepravovat lidi nebo zboží rychlostí zvuku, tedy cca 1200 kilometrů za hodinu.

Poslední týdny přinesly řadu zpráv o pokroku této dopravní technologie pro osobní dopravu. Kapsle s pasažéry se budou v tubusech díky magnetickému polštáři a vyčerpání vzduchu na velmi nízký tlak pohybovat rychlostí až 1200 km/h. Z Prahy do Brna do patnácti minut. Na rozdíl od jiných převratných inovací se pokrok neděje kdesi za oceánem, ale za našimi dveřmi. Firma Hyperloop Transportation Technologies plánuje postavit jednu z prvních realizací na Slovensku. Otázka zní, co na to Česká republika? Využijeme příležitosti naskočit na nejnovější trendy, stejně jako Maďarsko a Rakousko? Nebo budeme čekat, až nám ujede vlak.... vlastně hyperloop?

Plánované spojení Bratislavy s Vídní za 8 minut zní skutečně jako sci-fi. Mnozí kritici považují hyperloop za příliš ambiciózní a nerealizovatelný. Stejně jako označovali za nesmysl nápad Elona Muska stát se prvním soukromým kosmickým dopravcem. Dnes mají rakety SpaceX za sebou dvaadvacet úspěšných letů na oběžnou dráhu za bezkonkurenčně nejlevnější ceny. Právě vizionář Musk, který je často označován za nástupce Steva Jobse, je autorem konceptu hyperloopu. Vzhledem k vytíženosti s řízením SpaceX a elektro-automobilky Tesla se v roce 2013 rozhodl dát návrh k dispozici doslova komukoliv.

Technologičtí realisté uznávají, že koncept je při dnešním stavu techniky zřejmě možné zkonstruovat. Optimisté se do projektu rovnou pustili a zdá se, že se jim daří. V tuto chvíli hrají prim dvě společnosti. HyperloopOne představila 11. května funkční prototyp lineárního pohonu a pokračuje v budování testovací dráhy v nevadské poušti. Hyperloop Transportation Technologies pracuje na pasivní magnetické levitaci, v plánu je výstavba v kalifornském Quay Valley. Běží jednání o umístění prvních hyperloopů, zájem z celého světa je veliký. Super rychlý transport chtějí šejkové, blízko k dohodě je zatím nejmenovaná asijská země. Proběhla jednání s Angelou Merkelovou, partnerem jednoho z projektů jsou Deutsche Bahn.

Ani Musk nakonec nenechal hyperloop jen svému osudu. Vyhlásil prestižní soutěž univerzitních týmů o nejlepší technologické řešení. Nechybí MIT, Stanford. Kolem hyperloopu se točí ty nejinovativnější inženýrské mozky planety.I když ve vývoji jistě čeká řada překážek, je velmi pravděpodobné, že budou překonány. Představa cesty z Los Angeles do San Franciska za půl hodiny (která dnes autem trvá hodin pět) je příliš lákavá. V uvažování jak má vypadat moderní doprava zkrátka vznikl nový standard. Cokoliv pomalejšího už bude vypadat zastarale.

Po oslovení od Hyperloop Transportation Technologies dokázalo Slovensko pružně zareagovat, je podepsáno Memorandum o porozumění včetně dohody o trojstranné spolupráci s Rakouskem. Rozjíždí se studie proveditelnosti, cíl je spojení Bratislavy s Vídní. Budapešť bude následovat. Projekt přináší ohromné příležitosti pro místní dodavatele, počítá se s nimi i v rámci vývoje.

A je tedy tento projekt reálnou aktivitou nebo se jedná pouze o nápady snílků? Občas si vzpomenu na slavného stavitele železnic Jana Pernera. I on byl považován za podivína a jeho železničním aktivitám zpočátku moc lidí nepřálo. Inženýři kolem projektu hyperloop patří mezi podobné nadšence. V USA už zahajují první testy.

Mohu vám prozradit, že já osobně jsem se se zástupci projektu před pár dny setkal. Mluví rozumně a reálně, nekreslí vzdušné zámky, ale považují se spíše za pragmatiky. První kontakt s Českou republikou tak byl navázán. Nyní chci o projektu začít hovořit se svými politickými kolegy v Hospodářském výboru sněmovny, poté s ministrem dopravy a samozřejmě i s premiérem Sobotkou. Zástupci společnosti již tato první jednání nabídli. Záleží teď na otevřenosti naší vlády, ministerstvu dopravy, ochotě vidět nový způsob transportu jako příležitost být na špici inovačních změn. Slovenský agilní přístup nám může být příkladem. Zřejmě není náhoda, že nová továrna Jaguar Land Rover bude stát v Nitře a ne v Čechách. Pojďme s hyperloopem nezaspat.

Perner byl možná vizionář, ale dosáhl konkrétních výsledků. A já se netajím tím, že bych rád šel v jeho šlépějích