Absolutní prioritou je energetická soběstačnost ČR

Energetická soběstačnost je aktuální téma nejen v Evropě, ale celosvětově. Při vzpomínce na plynovou krizi z ledna 2009 a při pozorování současného dění ve světě jsem hluboce přesvědčen, že ČR musí mít dlouhodobě vlastní kapacity a vlastní zdroje na pokrytí své spotřeby elektřiny. Druhou jasnou prioritou by měla být pro Česko podpora moderní a chytré energetiky, včetně zapojování nejmodernějších přístupů k OZE.

Spousta lidí zajímá, jak velkou roli mohou hrát v následujících 10 letech v českém energetickém mixu obnovitelné zdroje a proč? Řada odborníků vidí jako realistické číslo zhruba 15%. Osobně bych si přál, aby toto číslo mohlo být větší. Ale jsem realistou, i 15% je dost. Obávám se, že ve skutečnosti (při znalosti našich klimatických a geologických podmínek) to nebude více než 10%.

Velkou otázkou ovšem je, zda někdy bude možné z českého energetického mixu vyřadit uhlí. Podle mě ano. A přeji si, aby to bylo co nejdříve. Uhelnou produkci považuji za zastaralou a neekologickou. I proto já osobně podporuji jádro. Trochu provokativně prohlašuji, že jadernou energii považuji za čistou, ekologickou. Čím více moderních jaderných bloků zprovozníme, tím rychleji můžeme mířit k ukončení těžby uhlí.

Nesmíme však nikdy ohrozit energetickou bezpečnost a soběstačnost Česka. Například tím, že bychom odstoupili od plánů na další rozvoj jaderné energetiky. Musíme co nejdříve jasně a nahlas říct, že chceme rozvíjet jádro. Najít ideální investiční model, rozjet přípravu nového bloku v Dukovanech a hned poté začít pracovat na rozšíření Temelína. Obě současné lokality v areálech JE jsou na to připraveny.

A jak se k tomu stavím já? Jsem pro výstavbu dalších bloků. Jádro vnímám jako robustní, bezpečný a stabilní zdroj, který je navíc schopen rychlé regulace výkonu. Jádro nám zajistí energetickou bezpečnost a soběstačnost, je schopno vyvažovat výkyvy u OZE a zároveň je schopno výhledově pokrývat klesající produkci z uhlí.

Jako všude, i zde musíme řešit, kdo zaplatí stavbu dalších jaderných bloků? Měl by to být stát, nebo ČEZ? Stát vlastní ČEZ společně se soukromými investory. A jejich zájmy jsou v tomto smyslu protichůdné. Na jednu stranu je jasné, že bez přístupu státu to nepůjde, na druhou stranu odmítám, aby stát nesl pouze náklady a soukromníci aby vydělávali na ziskových provozech.

Chci, aby to byla férová dohoda obou partnerů, která zároveň respektuje poměr podílu majetků. Ze tří zvažovaných variant mi jako nejrozumnější přijde pečlivě připravená transformace, která naláká další investory. Stát si ale ponechá rozhodující kontrolní práva. A jak to vidíte vy?