čtvrtek, 24. květen 2018

Na CZexit doplatí ti nejchudší!

Evropská unie musí čelit zřejmě největším problémům za dobu své existence. Na straně jedné je celá řada aktuálně palčivých problémů, které vyvolávají rozporuplné emoce po celém kontinentu. Právě tyto problémy jsou úrodnou půdou pro populisty nabízející laciná řešení a líbivá hesla. Čím dál častěji jsme v Česku svědky volání po vystoupení z Evropské unie. Nic ale není černobílé. Tvrdím, že pokud říkáme A, tak bychom měli dodat i B. Na CZexit doplatíme všichni, ale nejvíce právě ti, kdo po něm volají.

O problémech se má mluvit a diskutovat. Jenom tak totiž můžeme společně překonat rozdělení naší společnosti a začít ji konečně spojovat. Nedávno jsem se proto zúčastnil i debaty na naší pardubické univerzitě, kde jsme diskutovali s politology a europoslanci o (ne)výhodách Evropské unie. A rád bych se proto s Vámi podělil o svůj pohled na naše členství.


Pokud v sobě seberete dostatek kuráže a rozhodnete se zavítat do diskuzí nebo nějakého fóra, dozvíte se, že za 101 % našich problémů může Evropská unie. Nezaujatý člověk by si podle názorů některých lidí mohl myslet, že Česko je na pokraji ekonomické a sociální katastrofy. Někdy je to doslova Armagedon. Tak to ale přeci není. Jsme šestou nejbezpečnější zemí světa, máme nejnižší nezaměstnanost v Evropě a ekonomice se daří. A bezesporu má na této skutečnosti významný vliv Evropská unie.

Rozhodně netvrdím, že EU je bezproblémový projekt, který má pouze a jen přínosy. Nemá. Je spousta věcí a oblastí, do kterých Unie zasahuje zbytečně a snaží se je spoutat nesmyslnou byrokracií. Chápu, že to lidi štve. Bohužel mám ale pocit, že se k nám občanům někdy dostávají pouze negativní informace o Unii. Je to škoda a zbytečně nás to svazuje. Možná kdyby to bylo jinak, mohli bychom z členství v Unii těžit mnohem více než nyní.

Nevím, jak se na Evropskou unii díváte vy. Já ale tvrdím, že klady a přínosy tohoto společného projektu pro nás jednoznačně převyšují nad jeho zápory. Nesmíme zapomínat, že Evropa jsme i my a je jen na nás, jakou si ji uděláme. A rozhodně platí, že ne za všechno může tolik „oblíbený“ Brusel. Nezapomínejme totiž na to, že i my se podílíme na činnosti EU. Co si tedy vyjednáme, to máme. Bohužel to, že nás v Evropě zastupovali v minulosti politici, o kterých se veřejně vědělo, že neumí příliš anglicky a s ostatními zástupci se osobně nedomluví, je věc druhá...

Osobně nemám moc rád všechny ty katastrofické scénáře ve stylu ekonomických apokalyps nebo temna české ekonomiky. Odchod z EU bychom ekonomicky přežili, ale platí, že v každém scénáři, ať už by to byla přátelská odluka, nebo tvrdý CZexit, bychom výrazně zchudli.

Dramaticky bychom si zkomplikovali to, o co se všichni snažíme od devadesátých let - dohánění vyspělých západoevropských států. Podle mě bychom měli přestat ztrácet čas diskusemi o CZexitu a měli bychom společně začít řešit problémy, které je nutné odstranit. Ať už je to naše „levná ekonomika“ a levná práce, situace v sociálně vyloučených regionech nebo exekuce.

A i když jsem se spoustou věcí s diskutujícími kolegy nesouhlasil, na jednom se všichni shodneme. Bylo to rozhodně zajímavé. Neměli bychom hrozit naším odchodem. Naopak. Členství v Unii musíme brát jako výzvu a postavit se k ní čelem. Musíme být aktivní a prosazovat české zájmy. Jenom tak můžeme obstát v silné Evropě a uspět v globálním měřítku. Vždyť pro příklad nemusíme chodit daleko. Inspirujme se naším západním sousedem – Německem.