Česko: Země pro budoucnost 2.0
HOSPODÁŘSKÁ STRATEGIE KE STAŽENÍ ZDE
Je to necelých sedm let, kdy jsme představili první inovační strategii naší země. Česká republika: Země pro budoucnost vytyčovala hlavní oblasti výzkumu, vývoje a inovací až do roku 2030. Poprvé jsme s týmem odborníků z byznysu, výzkumu a univerzit ukázali na hlavní oblasti, ve kterých musíme posílit – od financování a hodnocení výzkumu, přes digitalizaci, podporu startupů, spinoffů, firem zaměřených na výzkum, až po speciální pobídky, řízení patentové politiky a vytváření nové image České republiky, založené na znalostech, nových technologiích a kvalitních školách.
Poprvé jsme dali dohromady vědce s podnikateli, vytvořili jim motivační prostředí pro investice do výzkumu a sjednotili jsme pravidla. Až do konce roku 2021 byla inovační strategie řízena nejen na bázi konkrétních cílů a milníků, ale hlavně se od ní odvíjely další hospodářské kroky. Stala se nejen hlavní hospodářskou koncepcí naší poslední vlády, ale do značné míry i hospodářskou značkou v mezinárodním prostředí.
Její parametry jsme prezentovali ve světě – od USA, přes země EU, Izrael, až po Singapur. Značka Czech Republic: The Country For The Future se jako nový národní branding stala součástí většiny mezinárodních veletrhů s českou účastí a vizitkou Česka. Náš cíl byl jasný: představit Česko jako moderní zemi, která nespoléhá jen na tradice, ale nebojí se transformovat hospodářství do nových technologií, které vytvoří základ ekonomické přidané hodnoty.
Důslednou implementací inovační strategie jsme začali dosahovat v oblasti inovací prvních výsledků. Navzdory pandemii se podařilo postupně zvyšovat podíl celkových výdajů na výzkum, vývoj a inovace až ke dvěma procentům vůči HDP (GERD, 2021). Paralelně s tím se v minulém volebním období (mezi lety 2017 a 2021) zvyšovala exportní výkonnost, dluh veřejného sektoru klesl na historická minima a až do covidového období pokračoval solidní ekonomický růst.
Zlom nastal v době pandemie, kdy bylo nutné podpořit podnikatelský sektor a významně zvýšit veřejné investice (zejména v dopravě), které tak krátkodobě suplovaly zastavené investiční aktivity firem a domácností. To vše bylo provázeno poklesem HDP a rostoucí zadlužeností prakticky všech zemí vyspělého světa. Situaci v EU poté ještě zhoršila nastupující energetická krize spojená s válkou na Ukrajině a nesprávně zvoleným tempem dekarbonizace.
Většina Evropy se z negativních šoků covidové a energetické krize a války na Ukrajině zotavuje. České hospodářství ale stagnuje a životní úroveň i hospodářská výkonnost vyspělejších zemí i průměru EU se nám vzdaluje. Model ekonomického růstu založený na levné pracovní síle a levných energiích se vyčerpal a nová vláda nenavázala na strategii podpory přidané hodnoty.
V důsledku pozdních opatření v době energetické krize se české prostředí stalo nákladově neatraktivní. Zásahy státu do investičního prostředí a obecně nejistota znamenaly, že nastal útlum příchodu zahraničních firem, stejně tak investičních aktivit domácích subjektů. To se projevilo ve všech základních hospodářských pilířích – slabý růst HDP (2024: 1 %), vysoká inflace (od r. 2022 čtvrtá nejvyšší kumulovaná inflace v EU ve výši 32,7 % – k 06/25), vysoké schodky státního rozpočtu (kumulovaný schodek od 2021–25: cca 1 200 mld. Kč).
To vše má negativní vliv na pokles reálných mezd, který je od pandemie nejvyšší v EU právě v Česku. Česká republika potřebuje jasnou hospodářskou vizi, která určí, jak zabezpečíme budoucí příjmy. Jejich základem musí být privátní sektor, který bude nositelem hospodářského růstu.
Potřebujeme podniky a živnostníky, kteří nebudou znevýhodněni vůči podnikatelům z okolních zemí a kteří budou dosahovat vysoké profitability. Cílem není kvantita výroby či exportu, ale ziskovost, která je přirozeným základem zaměstnanosti, solidních platů, exportu, investic a v konečném důsledku daňových odvodů.
Proto předkládáme hospodářskou strategii, která je založena na přidané hodnotě a výkonnosti firemního sektoru. Motorem ekonomického růstu nebude stát – jeho úlohou bude vytvářet předvídatelné prostředí, zajistit férové podmínky pro přirozenou konkurenci a spravovat vybrané daně tak, aby sloužily k vytváření prosperity.