Dopravní stavby jsme rozhýbali, teď je čas zajistit peníze na jejich dokončení
Česká republika má za sebou roky dopravního dluhu. Každý, kdo jezdí po našich silnicích, to dobře ví. Obce zatížené tranzitem, chybějící obchvaty, nedokončené dálniční tahy a stavby, na které se čekalo příliš dlouho. Pokud to chceme změnit, musíme stavět rychleji. Ale zároveň odpovědně. A právě proto dlouhodobě podporuji větší zapojení soukromého sektoru do výstavby dopravní infrastruktury tam, kde to dává ekonomický i dopravní smysl.
V minulosti se nám jako hnutí ANO podařilo prosadit důležité legislativní změny, které pomohly odblokovat přípravu dopravních staveb. Osobně jsem inicioval například "pevný řád" pro výkupy pozemků, mezitímní rozhodnutí a další úpravy, které výrazně pomohly tomu, aby se velké stavby neposouvaly donekonečna jen kvůli administrativním překážkám, ale začaly se skutečně stavět. Právě tyto změny byly zásadními kroky, bez kterých bychom dnes u řady staveb nebyli tak daleko jako dnes jsme.
Teď ale stojíme před další stejně důležitou výzvou a tou je financování. Připravit stavbu je jedna věc, ale zajistit peníze na její realizaci a dlouhodobý provoz je věc druhá. Stát musí hledat rozumné nástroje, jak zvládnout finančně náročné projekty, aniž by se všechny náklady přenesly najednou na státní rozpočet.
Právě tady dávají smysl PPP projekty, tedy spolupráce veřejného a soukromého sektoru. Nejde o žádný experiment. Tento model už v české dopravě máme vyzkoušený.
Prvním příkladem je dálnice D4. Ta už řidičům slouží a ukázala, že stát může ve spolupráci se soukromým partnerem připravit, postavit a dlouhodobě provozovat významnou dálniční stavbu v jasně stanovené kvalitě.
Druhým příkladem je dálnice D35 v oblasti Svitavska, konkrétně úsek Staré Město – Mohelnice. Tam probíhá finální část přípravy PPP projektu a oslovená konsorcia mají doručit finální nabídky do poloviny července.
A třetím aktuálním krokem je dálnice D55 na jižní Moravě. Ministerstvo dopravy vypsalo soutěž na transakčního poradce, který má státu pomoci s přípravou tendru na koncesionáře. Ten by měl zajistit výstavbu, financování, dlouhodobý provoz i údržbu úseku mezi Bzencem a Břeclaví.
Tohle je důležité vysvětlit. PPP neznamená, že stát ztrácí kontrolu nad dálnicí. Neznamená to ani privatizaci infrastruktury. Stát si ponechává kontrolu nad klíčovými věcmi, například nad nastavením cen mýta a dálničních známek.
Podstata je jinde. Soukromý partner nese jasně definovanou odpovědnost za výstavbu, financování, provoz a údržbu po dobu zhruba 25 až 30 let. Stát platí až ve chvíli, kdy je dálnice hotová a skutečně dostupná v požadované kvalitě. Pokud dostupná není nebo nejsou dodrženy sjednané standardy, nastupují smluvní srážky. To je podle mě férové a správné nastavení.
Výhodou PPP je, že umožňuje rozložit financování velkých staveb v čase. Státní rozpočet tak nemusí nést celou investici najednou. Zároveň je soukromý partner motivován stavět rychle, kvalitně a myslet i na následnou údržbu. Nejde jen o to dálnici otevřít. Jde o to, aby dlouhodobě dobře sloužila.
Dálnice D55 je pro jižní Moravu mimořádně důležitá. Celá trasa má spojit Olomouc s Břeclaví a prochází Olomouckým, Zlínským a Jihomoravským krajem. Její dokončení pomůže odvést tranzitní dopravu z obcí, zlepší spojení regionů a zvýší bezpečnost i plynulost provozu.
Jako poslanec, který se dopravě dlouhodobě věnuje, budu vždy podporovat řešení, která pomáhají posouvat klíčové stavby dopředu. PPP není odpověď na všechno, ale u velkých a finančně náročných projektů může být velmi užitečným nástrojem. D4 už ukázala, že to fungovat může. D35 a D55 jsou další logické kroky.
Teď je důležité udržet tempo, dobře nastavit smlouvy a důsledně hlídat veřejný zájem. V minulosti jsme pomohli odblokovat přípravu staveb. Nyní musíme stejně odpovědně zvládnout jejich financování. Výsledek musí být jasný: kvalitní dálnice, bezpečnější provoz, méně tranzitu v obcích a infrastruktura, která bude sloužit lidem i české ekonomice.