Konec režijních jízdenek v Čechách?

Nastane konec režijních jízdenek v Čechách?! Hned v úvodu si vysvětlíme, že ne! V těchto dnech jde pouze o změnu v celkovém systému, ale rozhodně nenavrhuji, abychom brali železničním zaměstnancům jejich benefity. Pojďme si tedy vše vysvětlit.

Rozhodl jsem se, že právě zákonná ustanovení na téma „režijního jízdného“ otevřeme na květnovém zasedání Hospodářského výboru. Projednávali jsme totiž novelu zákona o drahách a související legislativy. Bohužel můj pozměňovací návrh zákona, který by zrušil zákonnou povinnost poskytovat tento benefit ze strany Českých drah zaměstnancům jiných organizací (jako např. Správy železniční a dopravní cesty nebo Drážního úřadu), nakonec nenašel podporu. Podle odborářů jim narušuji sociální smír na železnici, podle mě tím narovnávám podnikatelské prostředí.

A o co se vlastně jedná? Jde o to, že v současné době ČD musí uznávat režijní jízdenky zaměstnancům jiných organizací a jejich rodinám. V současnosti tyto jízdenky využívá více než 130 tisíc lidí. Paradoxně více tyto jízdenky využívají zaměstnanci SŽDC a jejich rodiny, než zaměstnanci ČD. Nejen se SŽDC, ale i s ostatními subjekty jsou ČD v rovnocenném obchodním vztahu. A proto se ptám, proč by měli mít režijní jízdenky rodinní příslušníci zaměstnanců jiných organizací než ČD?

ČD jsou státním podnikem v tržním konkurenčním prostředí. Aby ČD mohly v takovémto prostředí fungovat, musí generovat zisk. V důsledku tohoto nařízení ale ročně přicházejí o velké peníze. Pokud by si někdo chtěl koupit „podobnou“ jízdenku té režijní, nezaplatí za ni tisíc, ale bezmála 20 tisíc korun. To už jsou slušné peníze, nemyslíte?

ČD si nechaly zpracovat odbornou analýzu ve věci režijních jízdenek. Ta je v průměru použita 18krát za měsíc a průměrná vzdálenost přepravy je 43 kilometrů. Podle cenové politiky ČD v tomto důsledku přicházejí zhruba o 8 až 10 tisíc korun na jedné takovéto režijní jízdence. A samozřejmě tyto peníze musí někde chybět...

Režijní jízdenky rovněž představují problém pro liberalizaci železničního trhu, po kterém voláme nejen my, ale i Evropská unie. Bohužel soutěže často ztroskotají na zákonné povinnosti uznávání režijních jízdenek. Dokonce i ČD žádají zrušení tohoto ustanovení. Pomohlo by jim to v přístupu k soutěžím a nebyli by už diskriminováni v porovnání s ostatními dopravci.

Za svým návrhem si pevně stojím a mám odvahu toto téma otevřít. Cílem návrhu není zrušení režijních jízdenek, ale podle mého názoru není správně, aby zákon takovou povinnost ČD nařizoval. Poskytování režijních jízdenek by mělo být standardní firemní politikou moderní společnosti. Zaměstnaneckým benefitem, součástí kolektivní smlouvy a dohodou mezi vedením a zaměstnanci. Nejen vedení ČD, ale i management SŽDC a dalších zúčastněných má mít šanci svobodně se rozhodnout, zda chce a komu bude chtít režijní jízdenky i nadále uznávat. A co je pro mě nejdůležitější – společnosti přeci musí mít šanci mezi sebou o tomto benefitu standardně účtovat a vystavovat si faktury. Kupuji zboží, normálně za něj zaplatím. Odborářům a železničním zaměstnancům tímto krokem určitě nechci uškodit. Jejich práce si vážím a souhlasím s tím, že by měli mít nějaký benefit ke svému platu. Znovu ale opakuji, že toto musí být součástí kolektivní smlouvy a jejich jednání s managementem své firmy.

Ministr dopravy Dan Ťok uznal, že situace není správná a měla by se změnit. Proto mi slíbil debatu a chce toto téma řešit. Přijímám nabídku pana ministra sejít se společně se zástupci MD, ČD a s odboráři. Věřím, že společně najdeme vhodné řešení, které probereme se všemi zúčastněnými. Na základě debaty by měl vzniknout nový pozměňovací návrh zákona, který musí být připraven do druhého čtení zákona.