Krajské silnice potřebují stabilní pravidla, ne každoroční handrkování
Vláda nyní nepovažuje za odpovědné poslat krajům další plošné miliardy bez podmínek. Nejde o ústup od oprav ani od přesvědčení, že stát má regionům pomáhat. Jde o to, zda bude pomoc automatická, nebo se opře o hospodaření krajů a skutečně připravené stavby.
Silnice II. a III. třídy jsou důležité pro každodenní život v regionech. Spojují obce, školy, nemocnice i zaměstnavatele. Jejich financování proto musí být stabilní a předvídatelné. Zároveň musí být jasné, kdo za ně odpovídá.
U zrodu programu státních příspěvků v roce 2015 stálo hnutí ANO. Za dobu jeho fungování stát poslal krajům přímo na opravy jejich jejich silnic přes 40 miliard korun a pomohl jim dohnat dlouhodobý dluh z doby jejich vzniku na začátku milénia. Tato pomoc však byla vždy určena jako doplněk vlastních rozpočtů krajů, nikoli jako jejich automatická náhrada. Postupně se přesto u části krajů vytvořilo očekávání, že stát příspěvek pošle automaticky – bez ohledu na výši jejich vlastních výdajů. Tím se z doplňkové pomoci stává nárok. Takový model není spravedlivý ani dlouhodobě udržitelný.
V srpnu 2025 jsem kritizoval Fialovu vládu za to, že krajům výrazně snížila podporu. Ta kritika byla a zůstává oprávněná. Vláda ve svém programovém prohlášení slíbila od roku 2023 nejméně šest miliard korun ročně. V roce 2025 však v hlavním programu SFDI poskytla jen dvě miliardy a v návrhu na rok 2026 nenechala nic. Především ale nedokázala vytvořit systém, podle kterého by kraje mohly investice plánovat.
Dnes rozhodujeme o jiné otázce: zda má stát bez dalších podmínek opakovat plošnou dotaci. Vládní propočet pro rok 2025 ukazuje, že při modelovém zohlednění délky krajské silniční sítě odpovídá tomuto kritériu 33,4 miliardy korun z rozpočtového určení daní. Kraje přitom na své silnice vydaly 25,5 miliardy. Rozdíl 7,9 miliardy není nevyužitou účelovou obálkou. Je proto legitimní ptát se, kolik kraje dávají do vlastního majetku, jaké mají rezervy a zda mají projekty skutečně připravené.
Můj postoj se nemění: krajské silnice potřebují předvídatelné financování. Když jsem byl v opozici, požadoval jsem, aby vláda splnila svůj vlastní slib. Dnes neseme odpovědnost za to, abychom stejnou chybu neopakovali a neslibovali částky bez jasných pravidel a krytí. A to je další problém aktuálních dnů.
Je nutno připomenout, že fialova vláda nám zanechala dopravu s dluhem cca 37 miliard Kč. Je to rozdíl mezi připravenými projekty a jejich rozpočtovým krytím. Navíc si v letech 2023 až 2025 nabrala půjčku z EIB (Evropská investiční banka) a splátkou této půjčky nás zatížila až nyní. Po konci svého období. Každý rok tak bude doprava vracet financím přes 5 miliard Kč na toto splácení. A právě to jsou peníze, s kterými jsme pro kraje mohli pracovat, ale kvůli nezodpovědnosti předchozí vlády nemůžeme.
Správné řešení vidím v dlouhodobém systému. Běžnou údržbu mají kraje financovat ze svých příjmů. Stát má cíleně spolufinancovat připravené rekonstrukce, mosty a projekty navazující na tzv. nadřazenou dopravní síť podle průhledných kritérií. A mohu uvést řadu dobrých příkladů z mého regionu, kde se to úspěšně děje. Ať už se jedná o úspěšnou lávku přes nádraží Pardubice, gigantickou rekonstrukci nadjezdu Kyjevská k Pardubické nemonici (ten kříží silnici I. třídy i hlavní železniční koridor) nebo stavbu krajských silničních přivaděčů, které nově propojují jednotlivá místa Pardubického kraje se vznikající dálnicí D35.
Závěrem dodávám, že program pomoci silnicím II. a III. třídy jsem spoluvytvářel jako autor výpočtu. Proto jsem ho vždy podporoval a podporovat budu. Je však nutné nastavit férová pravidla, podle nichž stát pomůže těm krajům, které samy odpovědně využívají vlastní prostředky, mají připravené konkrétní projekty a dokážou peníze rychle proměnit v kvalitnější a bezpečnější silnice.
Státní příspěvek má být pomocí odpovědnému vlastníkovi, nikoli náhradou jeho vlastní odpovědnosti. Finální návrh státního rozpočtu včetně dopravy dostaneme jako poslanci do Sněmovny až na konci září. Hned poté se mu budeme věnovat v Hospodářském výboru a věřím, že tam společně s kolegy z Ministerstva financí, Ministerstva dopravy a se zástupci krajů najdeme rozumné a odpovědné řešení.