Města jsou na koloběžky krátká, pomoc přinesou až nová pravidla

Sdílené koloběžky se těší stále větší oblibě. Tento fenomén posledních let se přitom už zdaleka netýká pouze světových metropolí. Elektrickou koloběžku si můžete během pár sekund jednoduše vypůjčit pomocí aplikace například v Praze, Olomouci nebo také u nás v Pardubicích. Jak se říká, každá mince má dvě strany a jinak tomu není ani v tomto případě. Praxe ukazuje, že jejich provoz potřebuje jasná pravidla a regulaci ze strany měst.

 

Mnozí z nás koloběžky využívají, když se potřebují přepravit rychle na krátkou vzdálenost. Přiznám se, že i já jsem je párkrát využil například cestou z hlavního nádraží do centra nebo když jsem spěchal na schůzku. Myslím, že spousta z Vás to má podobně a koloběžky lze obecně považovat za přínosné. Když se ale řekne A, tak se má říct i B. Elektrické koloběžky totiž působí ve městě i problémy.

 

Lidé s nimi často jezdí po chodnících a navíc rychle. Z osobní zkušenosti vím, jak je nepříjemné, když někdo kolem Vás rychle prosviští a Vy o tom nemáte ani potuchy. Kromě toho, že je to nepříjemné, je to také nebezpečné. Například v Praze takto opilí turisté srazili ženu, která utrpěla zranění. Parkování koloběžek všude možně je pak kapitolou samo o sobě, kterou asi nemá smysl dlouze rozepisovat…

 

Nedávno jsem se setkal s radním pro dopravu Petrem Kvašem, se kterým jsme o elektrických koloběžkách dlouho debatovali. Potvrdil mi, že městům chybí možnost nastavit jasná pravidla pro jejich fungování a provoz.

 

Města mají svázané ruce a jsou odkázána na dobrovolné dodržování pravidel. Přitom ne každá společnost se chce s městem domluvit.  Ilustračně lze zmínit případ Prahy. Ta sice uzavřela memorandum o spolupráci se společností Lime, ta ho ale nedodržovala a město tak memorandum vypovědělo.

 

U nás v Pardubicích je situace jiná. Společnost Bolt, která koloběžky v našem městě provozuje, má vstřícný přístup a chce být městu dobrým partnerem. Za tento krok ji chválím – přesně takto má podle mě oboustranně výhodná spolupráce vypadat.

 

Jsem však přesvědčený, že města mají mít právo takovouto službu regulovat a potřebují proto k tomu nástroj. Jako pardubický zastupitel znám velmi dobře problémy, které města trápí a jako poslanec mám skvělou příležitost tyto problémy řešit a své poznatky promítnout do zákonů.

 

Předpokládám, že v tomto případě je řešení jednoduché. Obce potřebují zmocnění ze zákona, aby si elektrické koloběžky (a další sdílené prostředky) mohly samy regulovat. Kdo je na svém území bude chtít, tak je bude mít a kdo ne, tak je jednoduše vyhláškou nepovolí.

 

Jsem optimista a věřím, že se mi mezi kolegy napříč politickými stranami podaří sehnat podporu pro takovýto návrh. Pokud ano, obce by tuto pravomoc mohly získat během letošního léta. Budu moc rád, když mi napíšete, jaké jsou Vaše zkušenosti a jak se Vám elektrické koloběžky zamlouvají.