Na tratě pro rychlovlaky 250 milionů Ilustrační foto archiv PRÁVA
Zdroj: Právo.cz, https://media.monitora.cz/pdf-preview/2318/76065167-9977ceabab965d8c354b/
Výstavba vysokorychlostních tratí v České republice potrvá zhruba třicet let a vyžádá si kolem 600 miliard korun. Finančně náročné však jsou i nynější přípravné práce. Jen letos na ně stát vynaloží zhruba čtvrt miliardy korun a stamiliony budou na projektovou přípravu potřeba i v dalších letech. Zajistit je proto třeba dostatečné zdroje. Na včerejším semináři k vysokorychlostní železnici to uvedl místopředseda hospodářského výboru Sněmovny Martin Kolovratník (ANO).
Pomoci má úvěr a projekty PPP
Po zahájení výstavby, s nímž Správa železnic (dříve SŽDC) počítá v roce 2025, se finanční nároky ještě prudce zvednou. „Do rozpočtu pak budeme potřebovat dalších patnáct až dvacet miliard korun ročně navíc. Jen tak bude možné udržet tempo výstavby. Vláda tedy musí už nyní vést debatu, kde na to stát vezme,“ zdůraznil Kolovratník.
Podle záměrů ministerstva dopravy by zdroji měly být například půjčky od Evropské investiční banky či využití projektů PPP, tedy spolupráce veřejného a soukromého sektoru ve financování nejen železničních, ale i dálničních staveb. Základem však musí být patřičné navýšení peněz ze státního rozpočtu na tyto účely. Páteří budoucího systému rychlých spojení bude trať Praha–Brno– Ostrava.
Vlaky po ní mají v budoucnu jezdit rychlostí až 320 kilometrů v hodině. Na dotaz Práva, kde konkrétně její stavba začne, odpověděl už dříve generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda: „Jako první se začne stavět úsek mezi Prahou a Běchovicemi s pozdějším prodloužením na Brno.“
Kromě této páteřní trasy počítají plány vysokorychlostní železnice s odbočkou z Brna do Břeclavi s napojením do Vídně a s tratí z Prahy do Drážďan s přeshraničním tunelem pod Krušnými horami, kterou podporuje i Sasko.
Dalšími trasami pro rychlovlaky budou Praha–Beroun s pokračováním přes Plzeň do Mnichova a spojení Prahy s polskou Vratislaví. Společným projektem zemí visegrádské čtyřky pak je propojení ČR, Slovenska, Maďarska a Polska vysokorychlostní železniční tratí. Ta má vést z Budapešti přes Bratislavu a Brno do Varšavy.
Podle norem francouzské TGV
Při budování vysokorychlostní železnice se v ČR bude používat norem francouzských státních drah TGV. Podle Správy železnic je to vhodnější než vyvíjet zcela nový postup. Převzetí osvědčených francouzských norem umožní zkrátit dobu potřebnou pro přípravu staveb nejméně o pět let.
Start výstavby v roce 2025 je tedy reálným termínem. Pokud jej ovšem neprodlouží průtahy s výkupem pozemků a protesty ekologických organizací, jak je tomu v ČR u dopravních staveb obvyklé.
Vlastní výstavba má začít za pět let a vyžádá si pak ročně desítky miliard