Nerozumím škarohlídství a kritice za každou cenu
V demokracii je přirozené, že vedeme spor, vyměňujeme si názory a hledáme nejlepší řešení. Nerozumím ale kritice za každou cenu – kritice, která nevychází z faktů ani snahy o zlepšení, ale jen z potřeby být proti. A bohužel se s ní v Pardubicích setkáváme čím dál častěji.
Uvedu tři konkrétní příklady. Před pár dny byla slavnostně zahájena stavba nového společensko-obchodního centra Pernerka naproti nádraží. Projekt přinese městu investice, moderní kongresové centrum s hotelem, nová pracovní místa, rozvoj cestovního ruchu a tím i příjmy do městské pokladny. A přesto se ozývá malá, ale hlasitá skupina odpůrců, kterým vadí kácení několika stromů – ačkoliv investor má povinnost provést náhradní výsadbu a ve výsledku bude v oblasti zeleně víc než předtím.
Druhý příklad: opravená loď Arnošt znovu vyplula a nabízí atraktivní plavby po Labi. Turisté, zážitky, aktivní řeka – tak to funguje ve všech evropských městech, kde řeka žije. A přesto se dočteme, že jde o „nehezkou věc pro papaláše s cigaretou na horní palubě“. Takový komentář jen bere chuť dělat něco navíc.
A do třetice – Univerzita Pardubice, jeden z největších zaměstnavatelů ve městě, žádá o prodej pozemků pro parkování u plánované nové Fakulty zdravotnických studií. Opoziční zastupitel Filip Sedlák však tvrdí, že „město bylo napáleno“ a že se pozemky neměly prodávat. To je nesmysl. Naopak – každé město, které má univerzitu, by ji mělo aktivně podporovat.
Je mi líto, že část opozice a některé spolky volí cestu negace a škarohlídství místo spolupráce. Pardubice potřebují nadhled, vize a pozitivní přístup. Ne jen křik a odmítání všeho nového.