Novela zákona se zaměří na neefektivní státní správu, přinese zjednodušení povolovacích procesů a zkrátí lhůty
Novela zákona 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury z loňského roku funguje v praxi už půl roku a státní investoři se shodují, že výstavbě dopravní infrastruktury výrazně pomohly nově zavedené instrumenty. Navzdory této skutečnosti situace v oblasti výstavby dopravních staveb není zdaleka ideální a stále je co zlepšovat. V poslední novele jsme se primárně zaměřili zejména na majitele pozemků, kteří soudními spory o určení výše náhrady za pozemky blokují výstavbu mnohdy i několik let. Dalším logickým krokem jsou změny ve vztahu k neefektivní státní správě, která svou nečinností zahájení výstavby dopravních staveb zdržuje. Vláda již brzy předloží Poslanecké sněmovně další novelizaci tohoto zákona, která přinese řadu změn.
Největší změny, které jsou plánovány v letošní novele, se týkají veřejné správy. Pokud bude novela přijata v navrhovaném znění, bude pro všechna řízení dle stavebního zákona platit, že nevydá-li dotčený orgán závazné stanovisko do 30 dní, je jeho stanovisko souhlasné a bez podmínek. To znamená, že vydání územních rozhodnutí ani stavebních povolení už nebude brzdit nečinnost dotčených orgánů. Pokud dotčený orgán nekoná, platí že souhlasí. Stavebník sice bude muset o stanoviska žádat, ale nebude na ně muset do nekonečna čekat. Tuto úpravu jsme zavedli v určité podobně pro stavby dopravní infrastruktury již loni, ale letošní novela umožní využít tuto výhodu všem stavebníkům. Dotčené orgány budou muset začít hájit veřejné zájmy efektivně, a tedy i včas.
Další velkou změnou, která se už bude týkat pouze infrastrukturních staveb upravených zákonem o urychlení výstavby, má být sloučený proces získávání souhlasů, výjimek a povolení na úseku ochrany přírody a krajiny. Podle předlohy by mělo platit, že tam, kde se provádí EIA, budou všechny otázky ochrany přírody a krajiny řešeny v rámci EIA. To znamená, že už dále nebude nutné procházet samostatnými řízeními podle zákona o ochraně přírody a krajiny.
Ministerstvo dopravy a ministerstvo životního prostředí v současné době hledají nejlepší variantu, jak tento princip legislativně uchopit, takže uvidíme, v jaké podobě dorazí do sněmovny. Každopádně zmenšení počtu samostatných rozhodnutí na úseku ochrany přírody a krajiny bude velkým přínosem. Jednak se sníží počet možných obstrukčních žalob a odvolání, jednak bude možné otázky ochrany přírody řešit komplexně ve všech souvislostech jedním aktem, což by mělo přispět i ke kvalitě rozhodování v této oblasti.
Jako další změnu, která jde opět směrem k veřejné správě, bych rád jmenoval zlepšení podmínek pro využití společného řízení pro dopravní stavby. Už dnes je sice možné povolit dopravní stavbu ve společném řízení a vydat jedno povolovací rozhodnutí, ale podmínky pro tento postup jsou natolik složité, že investorům se tento postup nevyplatí.
Jedním z hlavních rizik je zpracování velmi podrobné dokumentace hned na začátku řízení, což je poměrně nákladné, aniž by měl investor alespoň základní jistotu, že projekt bude povolen. Přepracovávání takto detailní dokumentace potom vytváří další náklady a celý proces se komplikuje. Novela by proto měla přinést velké zjednodušení dokumentace, kterou musí investor pro společné řízení předložit. Podrobnost by měla být o něco větší než v současném územním řízení, ale rozhodně by neměla dosáhnout detailu, který byl vyžadován původně.
Kromě těchto změn, budou provedeny i dílčí úpravy některých dalších ustanovení. Například investor bude mít možnost zpracovat pro dopravní stavbu globální znalecký posudek, který vytvoří jakousi „cenovou mapu“ daného území. Vlastníci tak budou mít větší přehled o tom, za kolik se pozemky vykupují, a předejde se nechtěným spekulacím s cenou.
Bude upřesněno, že odvolání proti závaznému stanovisku lze podat jenom s řádným odůvodněním, tedy vylíčením konkrétních důvodů, proč jej stěžovatel napadá. Jinak se takovým odvoláním nebude příslušný úřad zabývat. Mělo by se tedy zabránit rozšířené praxi, kdy někteří stěžovatelé, kteří stavbu z principu blokují, podávají „blanketní“ odvolání, jenom aby nastartovali zdlouhavý proces jejich přezkumu, aniž by k odvolání měli skutečný důvod.
V médiích již dnes diskutovanou změnou je zavedení peněžité kauce za podání odvolání a přezkumu závazných stanovisek. Kauce se vrátí, pokud bude odvolání důvodné. Nemajetný subjekt také může požádat o odpuštění kauce. Tento institut jistě vyvolá mnoho diskusí. Nicméně věřím, že ve Sněmovně se podaří najít způsob, jak zvýšit míru odpovědnosti subjektů, které možnost podat odvolání zneužívají. Paralelu je možné najít například v insolvenčním zákoně, který umožňuje sankcionovat toho, kdo podal zjevně bezdůvodný insolvenční návrh a druhého tím poškodil.
Dále novela umožní jednodušší rušení méně používaných železničních přejezdů, které mnohdy nelze efektivně zabezpečit a které představují pro uživatele značné riziko. Přitom je pamatováno na to, že objízdná trasa nesmí přesáhnout pět kilometrů a účastníkem příslušného řízení je i dotčená obec.
Zapomenout potom nemůžeme ani na energetické infrastrukturní stavby, které se novela snaží přiblížit stejné úrovni ochrany jako stavby dopravní infrastruktury. Další drobnější úpravu dozná doručování do ciziny v případě vyvlastnění, využití znaleckých posudků v řízení o vyvlastnění a další instituty.
Sněmovna navíc zvažuje některé pozměňovací návrhy, které by zavedly například povinnost Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže vydat předchozí „ex ante“ vyjádření k zadávacím podmínkám pro nadlimitní stavby dopravní infrastruktury. Uvedené opatření by přispělo k předvídatelnosti rozhodování úřadu a k větší právní jistotě investorů při stanovení zadávacích podmínek.