Příprava vysokorychlostních tratí pokračuje. Teď musíme být chytří, soustředit síly a dotáhnout páteřní síť
Příprava vysokorychlostních tratí v České republice pokračuje. Správa železnic letos do přípravy rychlých železničních spojení investuje 1,49 miliardy korun. Z toho 960 milionů korun půjde z národních zdrojů a 530 milionů korun z evropských dotací.
Jako předseda správní rady Správy železnic to vnímám jako důležitou zprávu. Vysokorychlostní tratě jsou jedním z největších dopravních projektů v historii České republiky. A právě proto je potřeba postupovat odpovědně, věcně a s jasnými prioritami.
V následujícím období se Správa železnic zaměří především na páteřní síť rychlých spojení. Tedy na osu Ústí nad Labem – Praha – Brno – Ostrava s mezinárodním propojením do Německa, Polska, na Slovensko a do Rakouska.
To je podle mě správný přístup. Pokud má Česká republika vysokorychlostní železnici opravdu postavit, musí začít tam, kde bude mít největší dopravní, ekonomický i mezinárodní přínos. Jde o projekty, které musí obstát i v evropské konkurenci o peníze.
A právě evropské financování bude v dalších měsících zásadní. Po roce 2028 se změní pravidla. Členské státy už nebudou dostávat peníze automaticky jen pro své vlastní projekty, ale budou mezi sebou soutěžit v evropském měřítku. Proto musíme mít připravené projekty, které dávají smysl, mají jasné přínosy a jsou dobře obhajitelné.
Konkrétně se soustředíme hlavně na nové spojení z Prahy přes oblast Podřipska na Ústí nad Labem a dále přes Krušnohorský tunel do Německa. Další prioritou jsou úseky mezi Prahou a Brnem a pokračování z Brna směrem na Rakousko a Slovensko. Třetí větví je VRT Moravská brána od Brodku u Přerova směrem na Ostravu a dál do Katovic.
Na hlavním koridoru bude důležité zvýšení kapacity minimálně v úseku Poříčany – Kolín, dále ve východních Čechách modernizace trati Velký Osek - Hradec Králové – Choceň (VOCHOC) a modernizace uzlu v Hradci Králové.
Letos bude pokračovat příprava vybraných vysokorychlostních úseků. Půjde o průzkumy v terénu, dokončení územní přípravy, projednávání dokumentací EIA, majetkoprávní přípravu i další dopracování projektové dokumentace. Pokračovat má také příprava PPP projektů. U VRT Moravská brána se počítá se zapojením soukromého kapitálu.
Cíl je jasný. Vybudovat kapacitní, spolehlivou a konkurenceschopnou železniční síť, která propojí Českou republiku s evropskou vysokorychlostní železnicí, zlepší dostupnost regionů a uvolní místo na stávajících tratích pro nákladní dopravu.
Jsou to stavby, které budou určovat podobu české dopravy na desítky let. O to víc platí, že musíme postupovat odpovědně, soustředit peníze i kapacity na nejdůležitější části a připravit je tak, aby Česká republika v evropské konkurenci uspěla.