Rozhodnuto! Vysokorychlostní vlaky povedou přes východní Čechy

Přestože se ještě před pár lety o vysokorychlostních tratích (VRT) v Česku mluvilo jako o něčem, co je sci-fi, dnes už o nich téměř nikdo nepochybuje. Za poslední dva roky jsme udělali tolik práce, jako předchozí politici za deset let dohromady. Nyní se rýsuje odpověď na další z klíčových otázek, kterou zbývá vyřešit. Kudy povede trať do Polska?

Dva roky soupeření východních Čech a Libereckého kraje o trať vysokorychlostní železnice do Polska jsou zřejmě u konce. Mohu Vám prozradit, že trať povede prakticky již se stoprocentní jistotou přes východočeský region. Ve prospěch tohoto řešení mluví kromě nižších nákladů na realizaci i souhlasné stanovisko našich polských sousedů. Zbývá tak pouze pár dnů, kdy souhlasné stanovisko přijde z Polska písemně.

Nejedná se však o nic překvapivého, co bychom nečekali. Zástupce ředitele strategie polské železnice Maarten Gutt už na loňské železniční konferenci, kterou organizuji (odkaz ZDE), avizoval, že preferují spíše spojení přes pardubicko-hradeckou aglomeraci než přes Liberec.

„Východočeská“ varianta tratě vyhrává i díky nižším nákladům, protože vede přes Labskou nížinu. Rozhodla i velikost aglomerací. Vždyť Pardubice a Hradec Králové dají dohromady přes 200 tisíc lidí. Obslužnost celého území je tak skutečně velká. Jsem ale přesvědčen, že z vítězství Hradce Králové může těžit i Liberec. Vždyť současná doba cestování trvá přes dvě hodiny! To je podle mě nepřípustné a tvrdím, že tohle musíme to změnit. A svůj slib dodržím!

Na nedávném zasedání správní rady SŽDC jsem proto inicioval otázku modernizace koridoru do Mladé Boleslavi, v ideálním případě až do Liberce. Stávající trať přes Lysou nad Labem by měla mít vyšší kapacitu. Nicméně na oficiální zprávu si musíme ještě počkat. Musíme zjistit, zda zvýšení kapacity bude ekonomicky přínosné. Panují totiž obavy, že by spoj využívalo málo lidí. Osobně jsem ale přesvědčený, že to Liberci dlužíme. Koneckonců jízda vlakem z Liberce do Prahy je dnes skutečně katastrofální a čas strávený ve vlaku absolutně není konkurenceschopný vůči silniční dopravě. 

Zpět ale k vysokorychlostní trati. Čeká nás totiž další zásadní rozhodnutí, kudy povedou sjezdy do Pardubic!  Možnosti jsou dvě. Jednak u Chvaletic, kde však leží přírodní rezervace Týnické mokřiny, anebo se nabízí eventualita o devět kilometrů dál u Přelouče. Tam by ovšem bylo nutné postavit mostní estakádu přes slepá ramena Labe. Trať by přitom musela respektovat přírodně hodnotná území Libický luh a Kozí hůru.

Jak je z článku patrné, dlouhodobé hašteření mezi obyvateli Pardubic a Hradce Králové (tzv. mechováky a perníkáři) už je dávno minulostí. Je dobře, že táhneme za jeden provaz a že si uvědomujeme, jak vysokorychlostní železnice pomůže oběma východočeským krajům společně. Vždyť vysokorychlostní tratě kromě rychlejšího cestování znamenají i prestiž, rozvoj a další peníze na rozmach koridoru a jeho okolí. Navíc realizací vysokorychlostní tratí napravíme negativní dopady, které přineslo rozhodnutí o ukončení železničního uzlu v Pardubicích z dob Rakouska-Uherska.

Zbývá snad už jen dodat, že z nedávné železniční konference v Dřítči na Pardubicku vyplynulo, že české vlaky by na vysokorychlostních tratích měly jezdit podle norem TGV. SŽDC proto koupí francouzské technické předpisy pro vysokorychlostní tratě. Tímto krokem výrazně zrychlíme projekční práce.

A jaké jsou termíny výstavby? „Východočeský“ úsek české vysokorychlostní železnice ještě nemá zpracovanou územně technickou studii, což je základní odhad, kudy povede trať a jak bude drahá. Hrubým odhadem lze počítat s částkou do 60 miliard korun. Věřím, že připojení našeho regionu do sítě vysokorychlostních železnic zrychlí další novela zákona o liniových stavbách. Je tak reálné, že se úsek z hlavního nádraží Praha až do Poříčan u Kolína začne stavět do pěti let. Hned poté naváže úsek podél dálnice D11. Platí tedy základní odhad, že Pardubice a Hradec Králové jsme schopni do sítě vysokorychlostních železnic zapojit do roku 2035, nejpozději 2040.