Výstavba české dopravní infrastruktury dneškem dramaticky zrychluje! Jaké jsou hlavní přínosy liniového zákona?

V předchozí poslanecké novele jsme posílili roli státu na úkor majitelů (zavedení mezitímního rozhodnutí), nyní také významně vyvíjíme tlak na úřady a státní správu (rozšíření fikce souhlasu, zavedení jasných povinných lhůt pro vydání rozhodnutí). Kromě zákona č. 416/2009 Sb. návrh novelizuje především stavební zákon a dílčí změny provádí i v dalších předpisech, zejména ve správním řádu, v zákoně o pozemních komunikacích, v zákoně o ochraně přírody a krajiny, v energetickém zákoně, v zákoně o vyvlastnění a zákoně o elektronických komunikacích.

Výsledek hlasování o novele zákona 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní infrastruktury

Jednou z hlavních změn v návrhu vlády je prohloubení principu „jedna stavba = jedno společné komplexní rozhodnutí + případně jeden přezkum“. Návrh umožní vydat společné rozhodnutí na úrovni dokumentace DUR+, podobu příslušné dokumentace u dopravních liniových staveb stanoví vyhláškou MD. Současné společné povolení, kterým je stavba umístěna i povolena v jednom řízení, není nyní příliš využíváno, zejména z důvodu neúčelnosti zpracování projektové dokumentace v požadované míře podrobnosti již před zahájením takového řízení. Navrhuje se proto umožnit umístění a povolení stavby dopravní infrastruktury na základě méně podrobné dokumentace, stavebník ale bude povinen nejpozději před zahájením stavby předložit stavebnímu úřadu dokumentaci pro provádění stavby tak, aby na jejím základě mohl stavební úřad provádět kontrolu provádění stavby.

Dalším potřebným zrychlením je zjednodušení na úseku životního prostředí. Jde o eliminaci řady závazných stanovisek, povolení a souhlasů pro dopravní liniové stavby, u nichž bylo provedeno posouzení vlivů na životní prostředí. U těchto staveb bude na úseku ochrany přírody a krajiny vydáváno jediné závazné stanovisko. Toto stanovisko nahradí veškeré správní akty vydávané podle zákona o ochraně přírody a krajiny (samostatně bude vydáno pouze závazné stanovisko EIA). Výroková část tohoto závazného stanoviska bude vtělena do výrokové části rozhodnutí vydávaného v řízení podle stavebního zákona stavebním úřadem, tím bude dosaženo principu jedna stavba – jedno povolení.  

Co se týče průtahů ve správních řízeních, bylo identifikováno, že je způsobuje vydávání závazných stanovisek dotčenými orgány a jejich přezkum. Dotčené orgány nevydávají závazné stanovisko v potřebném čase a rovněž jsou často nedůvodně napadána závazná stanoviska v rámci odvolání a jejich nutný přezkum příslušnými nadřízenými orgány. Toto vše vládní novela řeší stanovením jasných lhůt pro vydání a také zúžením možností odvolání a nutností přezkumů. Návrh stanoví jednoznačné lhůty pro vydávání a přezkum závazných stanovisek, přičemž stanoví důsledky nesplnění těchto lhůt, které vedou zejména k tomu, aby nesplnění lhůt správními orgány nešlo k tíži účastníků řízení. Úprava se přitom týká nejenom liniových staveb, ale obecně všech staveb povolovaných podle stavebního zákona.

Další problematickou oblastí je vymezení klíčových liniových staveb na celostátní úrovni tak, aby bylo možné tento jejich význam přímo uplatit v jednotlivých povolovacích procesech. V současné době jsou vymezeny v politice územního rozvoje jakožto vládním nástroji územního plánování, avšak přestože je politika územního rozvoje závazná pro další stupně územně plánovací dokumentace, nelze obvykle liniovou stavbu povolit do doby, než je do dalších stupňů územně plánovací dokumentace promítnuta a konkretizována, a to zejména z důvodu nízké podrobnosti jejího vymezení v politice územního rozvoje. Toto řeší zavedení nového moderního nástroje, tzv. „Územního rozvojového plánu“, který bude de-facto nadřazen krajským a obecním plánům a přitom bude obsahovat potřebnou podrobnost pro povolení stavby i bez jejího promítnutí do těchto plánů.

Novela také umožní vyhotovování jednoho znaleckého posudku pro více pozemků a staveb potřebných pro výstavbu dopravní infrastruktury a jeho využitelnosti až po dobu 3 let od vyhotovení znaleckého posudku. Oprávněný investor stavby dopravní infrastruktury bude moct vyhotovit globální posudek pro celé vykupované území nebo pro některou jeho část – zjednoduší se proces zpracovávání znaleckých posudků a již jednou zpracovaný znalecký posudek bude moct být využit i pro vypracování návrhů smluv do budoucna.

V zákoně o vyvlastnění se navrhuje pro účely urychlení řízení o vyvlastnění stanovení jednoznačných lhůt pro některé procesní postupy, zejména pokud jde o uspořádání ústního jednání a vydání rozhodnutí o vyvlastnění. Stanoví se také pravidla pro využití znaleckého posudku vyvlastňovaného (vyvlastňovaných má konkrétní lhůtu pro jeho předložení). Jedná se o návrh, který vznikl z praktických zkušeností při projednávání.

Jako další z dílčích zlepšení můžeme uvést například jednodušší rušení železničních přejezdů. Správa železnic bude mít nově šanci mnohem efektivněji rušit nepotřebné železniční přejezdy v polích (pokud není objížďka delší než 5 km)

 ZLEPŠENÍ PŘIJATÁ HOSPODÁŘSKÝM VÝBOREM

Naprosto klíčovým pozměňovacím návrhem je můj pozměňovací návrh, který přijal Hospodářský výbor. Jmenuje se pracovně „polská metoda“.

Stát bude mít možnost začít stavět dálnice a železnice okamžitě, jakmile získá příslušné povolení k výstavbě- společně s ním totiž získá i přístup k potřebným pozemkům. Týká se to nejen samotného stavebního povolení, ale i společného povolení (tedy sloučeného územního a stavebního řízení) a u staveb povolovaných na úrovni územního rozhodnutí i územního rozhodnutí (přeložky technické infrastruktury). Zvoleným způsobem je pro liniovou infrastrukturu nově zavedena plošná možnost využít takzvaného mezitímního rozhodnutí tj. získat pozemky a uhradit cenu formou zálohy ve výši znaleckého posudku – to znamená začít stavět před tím, než proběhne případný spor o výši náhrady . Investor tak bude mít možnost celou trasu, kterou se mu nepodařilo vykoupit klasickými postupy, zařadit do vyvlastnění paralelně s vydáním povolení. Bude tak mít de-facto „úřední právo zahájit stavbu v celé délce stavby“ i když někteří vyvlastňovaní mohou výši náhrady dále rozporovat v navazujícím řízení o náhradě. Vlastníci dostanou automaticky zvýšenou kupní cenu (osminásobek/jeden a půl násobek – koeficient se pro stavební pozemky a stavby zvyšuje). Toto ustanovení bude platit pouze pro stavbu dálnic, silnic první třídy a celostátní železnice.Mezi další přínosné návrhy HV patří například doručování oznámení o zahájení řízení veřejnou vyhláškou (nikoli individuálně), pokud se individuální doručení ukáže jako nerealizovatelné, včetně zavedení fikce doručení do ciziny na 30 dnů. Hospodářský výbor také přiznal majitelům vykupovaných staveb a stavebních pozemků zvýšení náhrady na 1,5 násobek odhadní ceny. Pro stavbu vysokorychlostní železnice je potom velmi důležité zrychlení aktualizací územně plánovací dokumentace (výrazně rychlejší postup při změnách např.  krajských zásad územního rozvoje). Moderní novinkou z Hospodářského výboru bude povinnost investorů vést u velkých akcí stavební deník v transparentní elektronické podobě.  

ZLEPŠENÍ Z INDIVIDUÁLNÍCH PN POSLANCŮ

Za pozornost rovněž stojí můj pozměňovací návrh, který pod režim „polské metody“ zavádí také energetické stavby pro přenosovou soustavu a výhledově stavby jaderných zdrojů. Návrhy pamatují i na podporu elektromobility, kdy např. poslanec Petr Dolínek povoluje výstavbu malých dobíjecích stanic bez nutnosti složitého stavebního povolení.

Velkou pozornost poslanci věnovali také seznamu strategických staveb, která je přílohou tohoto zákona. Je s ní svázán §4a, který zavádí jiný způsob mezitímního rozhodnutí – povolení stavby u zbytkových nevykoupených pozemků. Poslanci do tohoto seznamu zařadili několik silnic I třídy, strategická energetická vedení elektřiny i plynu a také několik plánovaných vodních nádrží, které souvisí s bojem proti suchu.