Výstavba dálnic musí zrychlit, shodují se politici. Panují obavy, aby potíže jako s nimi nebyly i s vysokorychlostními tratěmi
Zdroj: ČT24, https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/3308253-zive-zastupci-snemovnich-stran-diskutuji-o-doprave-a-regionalnim-rozvoji
Česko nyní nejvíce potřebuje druhou dálniční spojnici z Prahy na Moravu a také dokončení Pražského okruhu. Nutné je i začít stavět vysokorychlostní tratě a vyhnout se při tom problémům, které provázejí přípravu dálničních staveb. V debatě o dopravě v Událostech, komentářích speciál se na tom shodli poslanci z různých částí České republiky. O dopravě a také regionálním rozvoji debatovali zástupci devíti politických stran zastoupených v Poslanecké sněmovně, sešli se v historické tramvajové vozovně v pražských Střešovicích. Debatu moderovala Jana Peroutková.
Z Čech na Moravu vede zatím jen jedna dálnice – D1. Měly by být dvě, kromě ní ještě D35, která by měla propojit zejména Hradec Králové s Olomoucí. Podle účastníků debaty o dálnicích je to jedna z dálnic, které nyní chybějí nejvíce.
„Spousta Moraváků používá D1. D1 dlouho byla a ještě pořád je v katastrofálním stavu. (…) Pokud chceme odlehčit D1, je důležité udělat dálnici z Olomouce do Hradce Králové,“ řekl předseda sněmovního hospodářského výboru Radim Fiala (SPD).
Stejně smýšlí i náměstek královéhradeckého hejtmana a poslanec Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). Podotkl, že je D35 důležitá pro jeho kraj, ale prakticky i pro celou republiku kvůli souběhu s D1. „Má odklonit část dopravy,“ míní.
Zmínil se ale také o dostavbě Pražského okruhu, s čímž souhlasí poslanec Jiří Dolejš (KSČM). „Nejde jenom o to, aby byl okruh dokončený a napojený na hlavní uliční síť Prahy, ale má to i ten smysl, že je Praha centrem a systém obchvatů každého urbanizačního centra je velmi důležitý,“ uvedl.
Za zásadní nástroj pro to, aby se dálnice, o kterých se léta hovoří, výrazně přiblížily stavbě, považují politici lepší legislativu, ale i to, aby si stát dokázal uhlídat cenu. „Musí být perfektní příprava a dostatečná kontrola, aby to potom nestálo kalhoty,“ konstatoval bývalý vysočinský hejtman a poslanec Jiří Běhounek (ČSSD).
Podobný je i názor Jiřího Dolejše. „Před deseti lety stál každý kilometr dálnice násobně víc než v jiných zemích. Rozdíl se snižuje velmi postupně. Druhá věc je rychlost. V roce 2019 jsme schválili zákon, který by měl věci urychlovat, ale loňský rok byl specifický, takže ještě nemáme praktická data, jestli pomohl,“ poznamenal.
Předseda dopravního podvýboru Poslanecké sněmovny Martin Kolovratník (ANO) však ujistil, že takzvaný liniový zákon funguje. „Do zákona jsme zavedli mezitímní rozhodnutí. Možnost stavět na pozemcích, které ještě nejsou vyvlastněny – a začíná to opravdu fungovat,“ upřesnil.
Inspirace Polskem i volání po ochraně práv všech stran
Pro inspiraci pro rychlejší stavbu dálnic by šel Pavel Bělobrádek do Polska. „Nalili hodně peněz z evropských fondů do dopravní infrastruktury – místo golfových hřišť nebo rozhleden,“ podotkl. Radim Fiala se však domnívá, že s evropskými penězi nelze již tolik počítat. „EU nás zavazuje Green Dealem, kdy půjdou miliardy korun na nějakou zelenou politiku,“ uvedl.
Polsko ale i on jako příklad vyzdvihl. „Změnili zákon o povolování staveb. (… ) Co u nás trvá 13 let, trvá u nich dva roky,“ upozornil Fiala.
Místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová však před příliš unáhleným zjednodušováním výkupové legislativy varovala. „Nesmíme převálcovat zájmy jednotlivců. (…) Nesmí to být v neprospěch jednotlivců, právní stát se nesmí vychýlit,“ podotkla. Konkrétně se zmínila o trasování dálnice D3, která by měla vést ve středních Čechách podél Sázavy, ale schválená trasa stále čelí kritice. Sama by ocenila, kdyby stát raději zkapacitnil nynější trasu silnice I/3 z Mirošovic.
Místopředseda ODS a náměstek středočeské hejtmanky pro dopravní infrastrukturu Martin Kupka však takovou úvahu odmítl. „Když už se na něčem shodly reprezentace a je to ukotveno v územních plánech vedení trasy – to je případ D3 – tak nové zpochybňování ničemu neprospěje,“ řekl. Úvahy o zkapacitnění staré silnice I/3 označil za „cimrmanovskou slepou uličku“. Také poslankyně Helena Langšádlová (TOP 09) upozornila, že byly posouzeny různé varianty. „Velmi bych se přimlouvala, abychom to již nezpochybňovali,“ uvedla.
Vysokorychlostní železnice zatím nestojí, příprava ale pokročila
Poslankyně Věra Kovářová (STAN) je přesvědčena, že podobně jako k dálnicím by měl stát přistupovat k vysokorychlostním železnicím, které považuje za pomyslné „dálnice“ železniční sítě. V Česku zatím žádná vysokorychlostní trať není, proto Kovářová nazvala republiku dopravní „černou dírou“. „Jestliže chceme do Česka dostat investory, tak ti se zastaví na úpatí té černé díry a do Česka nepůjdou. (…) Dálnice vedly k tomu, že se zkrátila doba jízdy. Na železnici nám dálnice chybí. Pokud ty dálnice nepodpoříme, tak to nebude konkurenceschopný stát,“ uvedla.
Dodala, že momentálně počítá Správa železnic se zprovozněním první takové tratě v roce 2028. „Jestli se to nestane, tak je to velmi velká chyba,“ zdůraznila.
S Martinem Kolovratníkem, který je i členem správní rady Správy železnic, se shodla, že kromě urychlení cestování bude velkým přínosem rychlodrah i to, že uvolní prostor na konvenčních tratích jednak pro regionální, ale také pro nákladní dopravu, která tím pádem bude konkurenceschopnější. Kolovratník zdůraznil, že příprava v posledních letech významně pokročila.
„Tři pilotní úseky jsou ve fázi ne studií, ale zpracovávání dokumentace pro územní rozhodnutí. Máme smlouvu s Němci, máme mezinárodní smlouvu s Francouzi o přijetí jejich technických norem – a ten projekt je velmi dobře rozběhnutý,“ ujistil.
Helena Langšádlová ovšem upozornila, že i příprava vysokorychlostních železnic skrývá podobná úskalí jako příprava dálnic. Připomněla aktuální kauzu, kdy se obyvatelé Ústeckého kraje začali bouřit proti plánované trase vysokorychlostní železnice Praha–Drážďany.
„Zdá se, že došlo k pochybení ohledně reprezentace státu v komunikaci v prosazení tak velkého projektu,“ podotkla.
Podle Kolovratníka to ale není tak žhavé. Připustil, že obyvatelé regionu mají pravdu, když se jim nelíbí, že se plánovaná trasa posunula. „Při výsledcích studie proveditelnosti vyšla – v oblasti Terezína – varianta, která se blíží obcím. To je problém. Ale mohu za kolegy garantovat: Vznikla pracovní skupina, je tam tým lidí, projektantů, specialistů za železničáře, také za obce a za Ústecký kraj. Společně hledají co nejlepší řešení,“ ujistil.
Exhejtman Vysočiny je však mnohem skeptičtější. Obává se, že spory o trasu nakonec i budování vysokorychlostních tratí zbrzdí. „Za dobu mého hejtmanování jsem řešil na Vysočině šest různých typů vedení vysokorychlostní tratě. To dokazuje, že jsme takoví mistři v demontáži, ale když to máme dát dohromady, tak to půjde těžko,“ prohlásil Jiří Běhounek.