Zrekonstruované nádraží Pardubice bude reprezentativní vstupní branou do celého regionu
Pardubické hlavní nádraží se za více než šedesát let své existence stalo jedním ze symbolů města a místem, kterým denně projdou desítky tisíc osob. Už na první pohled je ale patrné, že na stavu památkově chráněné budovy se výrazně podepsal „zub času“. Do některých jejich částí zatéká, opadává keramický obklad a nosné konstrukce jsou v havarijním stavu. Správa železnic proto připravuje rozsáhlou rekonstrukci za více než jednu a tři čtvrtě miliardy korun. Stavební práce začnou koncem letošního léta a budou trvat do roku 2023.
Budova pardubického vlakového nádraží patří mezi skvosty poválečného funkcionalismu. Její návrh vzešel z pera architekta Karla Řepy, a to jako náhrada za nádraží, které bylo zničeno během náletů za 2. světové války. Dnes toto místo patří mezi nejfrekventovanější v celém Pardubickém kraji. Díky nedávné rekonstrukci přednádraží představuje důstojnou vstupní bránu do krajského města a jakmile dojde i na samotnou výpravní budovu, budeme mít opravdu reprezentativní místo, které nám mohou závidět kdekoliv v České republice.
Jako místopředseda Správní rady železnic mám ohromnou radost z obrovských investic, které míří do české železniční infrastruktury a jako pardubický patriot rozhodně z toho, že do našeho kraje v následujících deseti letech poputuje přes 50 miliard korun. Součástí tohoto opravdu obřího balíku peněz je i samotná modernizace železničního uzlu Pardubice za čtyři miliardy anebo rekonstrukce výpravní budovy za jednu a tři čtvrtě miliardy korun. Kompletní přehled všech staveb najdete ZDE.
Vím, že na první pohled se suma za rekonstrukci nádraží může zdát doslova astronomická. Rád bych Vás proto detailně s tímto projektem seznámil. Náklady byly stanoveny podle „Sborníku pro oceňování železničních staveb ve stupni studie proveditelnosti“, který reaguje na ceny stavebních prací, materiálů a podobně. Považuji ale za důležité zmínit, že k výraznému nárůstu došlo díky požadavkům památkářů. Namátkou mohu uvést keramický obklad budovy, který se bude vyrábět „na míru“ a jednorázově pouze pro tuto akci, repliky původních mozaik na stěnách a podlahách nebo speciální tzv. „verlithové a betokové stěny“. V tomto případě se jedná o naprostý unikát, který bude opravován původní technologií.
Například hlavní hala bude v důsledku těchto požadavků dražší 2,4 násobně oproti standardu. Nebylo by ale férové vše „hodit“ na památkáře. Do nákladů se samozřejmě promítla i vysoká technická náročnost samotné budovy, která je dlouhá cca 300 m a široká 61,4 m v prostoru hotelové části a 38 m v prostoru haly. Nezapomínejme ani na to, že samotná výšková budova má osm nadzemních pater. Za samozřejmost pak považuji, že dojde ke kompletní výměně elektrorozvodů, které neodpovídají současným potřebám, osvětlení nebo protipožárního zabezpečení. V zásadě zůstanou jen hrubé stěny, a i těm budeme dělat nové statické zabezpečení. Kompletní soupis prací najdete zde v samostatném příspěvku.
Budu rád, pokud si najdete chvíli a přečtete si článek, ve kterém píšu o „jízdním řádu“ oprav, včetně plánované opravy toalet. Navíc bychom rozhodně neměli žít pouze současnou rekonstrukcí, ale musíme se zamyslet i nad budoucností celého nádražního komplexu. Jsem přesvědčený, že nádražní budovy musíme obecně koncipovat tak, aby měly svou ekonomiku, ze které bude těžit česká železnice. Myslím, že bychom z těchto výnosů mohli dokonce pokrýt významnou část nákladů na výstavbu vysokorychlostních tratí.
